10 rozhodnutí, nad kterými se zamyslet, než začnete chytat dešťovou vodu

Využívat dešťovou vodu, která na zahradu a zpevněné plochy naprší sama se určitě vyplatí. Před začátkem zadržování dešťové vody je potřeba rozmyslet si, vzhledem k charakteru zahrady, jak bude vše probíhat. Přinášíme několik bodů, které se vyplatí promyslet.

1) Co budete s dešťovou vodou dělat?

Ať už řešíte stavbu nového domu, kdy je zachytávání dešťové vody stavebníkům nařízeno nebo již máte dům postavený, ale toužíte po bujné zahradě bez toho, abyste platili horentní sumy za vodu z vodovodu. Vždy budete stát před rozhodnutím, co se zadrženou dešťovou vodou dělat. Budete ji chtít vsakovat, sbírat a zavlažovat z ní rostliny nebo ji využívat v domácnosti?

Výsledky těchto rozhodnutí uvidíte právě na zahradě. Podle toho, jak budete chtít s vodou hospodařit bude vypadat systém pro zadržování vody. Na zahradě vám mohou vzniknout jezírka, tzv. dešťové zahrady, nadzemní zadržovací nádoby (sudy, IBC kontejnery a další), anebo zde uvidíte pouze poklop k podzemní nádrži na dešťovou vodu.

2) Jaké množství vody potřebujete zachytit?

Před pořízením samotného systému pro hospodaření s dešťovou vodou se vyplatí myslet na to, jak velkou nádobu na vodu potřebujete. Na rozměry objektu má vliv zejména srážkový úhrn a plocha povrchů, které chcete odvodňovat (střech, zastavené plochy). Z výpočtů si jednoduše spočítáte, jak velkou nádobu na dešťovou vodu budete potřebovat.

3) Potřebujete hydrogeologický průzkum nebo vsakovací zkoušku?

Pokud vám nestačí pouze přistavit sud na dešťovou vodu k okapu, pak se vám vyplatí kontaktovat hydrogeologa. Řešíte-li hospodaření s dešťovou vodou, mělo by mít prioritu číslo jedna vsakování. Každý pozemek má jiné složení půdy a vsakování tak nemusí být umožněno. V takových případech je lepší vodu zadržet v retenční nádrži, ze které pak můžete vodu regulovaně odvést do kanalizace.

Hydrogeolog vám pomůže stanovit koeficient vsaku. Výpočet vám pomůže společně s výškou podzemní vody určit rozměry a provedení vsakovacího tělesa. V případě, že zjistí, že vsakování půdy je příliš nízké, vsakovací galerii vám nenavrhne.

Informace od hydrogeologa zužitkujete také při plánování výsadby na zahradě.

4) Řešte hospodaření s vodou už při plánování domu nebo zahrady

Zákon stavebníkovi nařizuje vypracovat do projektové dokumentace návrh na hospodaření s dešťovou vodou. Projektant s vámi bude konzultovat, jaké jsou možnosti hospodaření s vodou ve vaší situaci a vše do projektu zapracuje. Při návrhu zahrady, k již postavenému domu vám nikdo hospodaření s vodou nenařizuje. I tak byste na něj neměli zapomenout.

Po zvážení výše zmíněných bodů vám vyvstanou jednotlivé možnosti, jaké systémy využijete. Ať už budete řešit podzemní nádrž nebo vsakovací galerii, všechny systémy hospodaření s dešťovou vodou mají svá specifika na umístění na pozemku.

5) Pamatujte na terénní a světelné podmínky

Sledujte kde se na vašem pozemku drží voda, když hodně prší. Pokud máte na pozemku místo, kde se při vydatných deštích drží voda, je to vhodné místo pro vytvoření dešťové zahrady. Kromě svahu na pozemku se vyplatí myslet také nad osluněním pozemku. Na místo, kam hodně svítí slunce umístěte raději rostliny než nadzemní nádrž na vodu. Voda se na slunečním svitu daleko rychleji zkazí. Voda se mnohem lépe skladuje v podzemních retenčních nádržích.

6) Raději podzemní nebo nadzemní nádrž?

Možností, jak skladovat dešťovou vodu je mnoho. Velmi jednoduchým řešením je prosté napojení okapu na sud nebo jiné nádrže, které se vyrábějí v mnoha podobách a rozměrech.

Plánujete-li využití dešťové vody v domácnosti, neobejdete se bez podzemní retenční nádrže. Jestliže je vaší prioritou vsakování, budete potřebovat vsakovací galerii.

Kreativní stavebníci mají možnost využití prvků hospodaření, které jsou součástí kompozice zahrady. Jako řešení hospodaření s vodou s nabízí tzv. poldery nebo ještě zajímavější okrasná retenční jezírka, či koupací biotopy, které slouží jako ekologická alternativa ke klasickým bazénům.

7) I zpevněné povrchy mohou propouštět vodu

Stavební zákon udává, že na minimálně 40 % plochy pozemku u rodinných domů nebo chat by mělo být umožněno vsakování dešťové vody. S trávníkem i záhony tuto podmínku bez problémů splníte, ale co zpevněné plochy?

I ty lze využít k hospodaření s vodou. Řešením mohou být voštinové rohože, klasická dlažba opatřená širšími spárami nebo odtokem, případně zatravňovací dlažba.

8) Rostliny pomáhají

Hlavními prvky zahrady jsou kromě trávníku také ostatní rostliny. Už kvůli nim se vyplatí dešťovou vodu zachytávat, protože dešťová voda je pro zalévání vhodnější než voda z vodovodu.

Záhon s rostlinami může sloužit jako retenční či vsakovací objekt, který je pak označován jako tzv. dešťová zahrada. Dešťová zahrada je mělká prohlubeň s vysázenými rostlinami, které snášejí specifické podmínky, kdy se střídavě zaplavují.

9) Chytré zavlažovací systémy

Na trhu je celá řada výrobců, kteří se předhánějí, kdo z nich představí lépe propracovaný systém automatické závlahy zahrady. A tak lze vybírat z nepřeberného množství systému řešených na míru vaší zahradě. Podzemní a nadzemní kapkové závlahy, jak se systémům říká, šetří vodou, protože ji dopravují přímo ke kořenům rostlin. Takové sestavy mohou být plně automatizované, a tak se o rostliny starají i během vaší nepřítomnosti. Nové systémy dokonce poznají, zda pršelo nebo ne a zavlažování případně odloží.

10) Přichystejte se na zimu

Před úplným dokončením zahradní sezóny je vhodné hospodaření s vodou připravit na nečinnost během zimy a na zimní teploty. Před příchodem prvních mrazů se zazimováním rostlin musíte zazimovat také systémy na hospodaření s dešťovou vodou.

Podzemní nádrže, které se nachází v nezámrzné hloubce jsou na tom lépe než nadzemní nádrže, a tak se o ně nemusíte starat. Nadzemní nádrže je nutné vyprázdnit a ideálně schovat do sklepa nebo jiných prostor.

Nejen retenční nádrže, ale také závlahové systémy musíte připravit a zazimovat. Vypustit z nich vodu a odmontovat čerpadla, která by se mohla mrazem poškodit.