Vybíráme správnou podlahu do interiéru
| |

Vybíráme správnou podlahu do interiéru

Výběr krytiny do jednotlivých místností musí vycházet zejména z jejich budoucího využití.

Podlaha je základ – základ každého prostoru a to nejen pro svůj vzhled, ale i užitné hodnoty místnosti. Volba podlahy vychází zejména z účelu, pro který je daná místnost určena. Už ve fázi projektu by tedy mělo být o druhu podlahové krytiny rozhodnuto.

Různé druhy podlahových krytin mají různé tloušťky, a proto musí být podkladní vrstvy přizpůsobeny svou tloušťkou tak, aby mezi místnostmi nevznikaly schodky a ve všech místnostech byla podlaha na jedné úrovni. To platí hlavně v prostorách, kde plánujeme uplatnit více druhů podlahových krytin současně. O kvalitě podlahové krytiny, její barvě, povrchu či rozměrech dlažby musíme rozhodnout později, ve fázi navrhování interiéru.

Od podlahy očekáváme, že vydrží opravdu hodně dlouho, desítky let, proto je důležité sledovat při nákupu zejména tvrdost, odolnost proti opotřebení, působení světla, vody, chemikálií, také obnovitelnost, možnost oprav a způsob údržby vybrané podlahové krytiny. Samozřejmě podlaha v předsíni bude vystavena větší záteži než podlaha v ložnici. Podlaha bude sloužit velmi dlouho a proto je třeba při výběru sledovat základní kritéria a zorientovat se v tom, jaké má mít kvalitní podlahová krytina vlastnosti, co máme požadovat, na co se prodejce zeptat a čeho si všímat. Nabídka na trhu je tak rozsáhlá, že můžeme být zaskočeni. Správný výběr úzce souvisí s prostorem, ve kterém bude podlaha realizována. Jak je místnost velká, jestli je prostor členitý nebo naopak jednoduchý, zdali je místnost tmavá a potřebuje zesvětlit, jaká je naše představa. Základními technickými parametry jsou tvrdost, otěruvzdornost, protiskluznost, pevnost, chemické vlastnosti, u dlažby nasákavost, mrazuvzdornost.

Dlažbová podlaha

Žádná z podlahových krytin není tak prověřena časem jako keramická a kamenná dlažba. Naši předkové používali dlažbu ve všech obytných místnostech. Dlažba je věčná a vděčná. Je nejvhodnější pro podlahové topení díky svému koeficientu tepelné roztažnosti a tepelné vodivosti. Kombinace dlažby a podlahového vytápění je nejúčinnější ve srovnání s jinými podlahovinami. Podlahové topení zlepšuje komfort a ekologii vytápění bytů. A tak nás dlažba v létě chladí a v zimě hřeje. Když k tomu přičteme vysokou estetickou hodnotu, snadnou údržbu, hygieničnost a nepřeberné množství tvarů, barev a vzorů, vychází nám dlažba jako ideální podlahová krytina snad do všech typů místností.

keramická dlažba kuchyně

Pomyslnou nevýhodou keramické dlažby je paradoxně právě obrovský výběr na trhu, může být velmi náročné vybrat tu „naši“. Skutečnou nevýhodou pak zůstává charakteristická tvrdost dlažby. Cokoli rozbitého na ni upustíme, to se rozbije. Keramickou dlažbu najdeme zejména ve vstupních prostorách, chodbách, koupelnách, WC, v kuchyni, na terase a v dalších místnostech, kde jsou podlahy silně namáhány, ať už mechanicky chemicky nebo povětrnostními vlivy.

Podlahové topení a dlažba

Podlahové topení umožňuje použití dlažby do obývacích pokojů a dokonce i ložnic. Díky nekonečnému množství různých kombinací a stylů si tak můžeme z obývacího pokoje vytvořit jedinečný a neopakovatelný prostor. Navíc použitím dlažby v celém interiéru docílíme jednoty a plynulosti prostoru.

Dřevěná podlaha je nejkrásnější

Nekorunovanou královnou mezi podlahami, je ta dřevěná. Je pocitově teplá, s podlahovým topením nejen pocitově, útulná, „živá“, proměnlivá, nikdy nezevšední, je přirozená a krásná. Dřevěná podlaha dodává interiéru punc solidnosti a vznešenosti. S dřevěnou podlahou se setkáme ve formě hrubě otesaných prken, palubek spojovaných na pero a drážku, vlýsek skládaných do „V“, parket z masivního dřeva a dnes asi nejoblíbenějších parket skládaných z lamel. Tyto velkoplošné parkety jsou nejčastěji trojlamelové, ale mohou být i dvoulamelové, jednolamelové nebo i mozaikové z tenkých proužků. Lamely by měly být kolmé na stěnu s okny, tedy měly by být rovnoměrně s dopadajícími slunečními paprsky. Záleží také na proporcích místností. Protažený úzký prostor lze zkorigovat a opticky rozšířit a zkrátit tak, že lamely budou kolmé na dlouhou stranu. Naopak lamely rovnoběžné s delší stranou místnosti ji opticky prodlouží.

 dřevěná podlaha v interiéru

Dřevěná lamelová podlaha

Lamelová parketa není jen tak ledajaký kus dřeva. Skládá se z několika vrstev, zpravidla tří. Vrchní vrstva je nášlapná, nejčastěji 4 mm silná, z tvrdého dřeva, střední vrstva z měkkého dřeva bývá tlustá 8mm a spodní část tvoří 2-3 mm silná protitahová vrstva z měkkého dřeva, například smrkové dýhy. Celková tloušťka tedy bývá 1 až 15 mm, ale může být i 22 mm.

Povrchová úprava dřevěných podlah

Povrch bývá ošetřen několika vrstvami tvrzeného laku. Taková podlaha se čistí vlhkým mopem a saponátem, neměla by se příliš smáčet. Během životnosti ji lze až třikrát renovovat. Další možností povrchové úpravy je ošetření rostlinným olejem nebo voskem, které zdůrazňují strukturu a barvu dřeva. Na údržbu není vhodná voda, ale speciální čisticí olej v kombinaci s vodou. Menší poškození lze přebrousit a znovu naolejovat. Většina výrobců nabízí pod různými názvy systém rychlé pokládky na zámek, bez použití lepidla, což umožňuje případnou výměnu poškozené parkety. Tento systém je oproti lepenému spoji dražší, protože střední vrstva parkety musí být vyrobena z tvrdého dřeva, aby se zámek nevylomil.

Při výběru dřevěných parket se také přiučíme něco z biologie, protože názvy exotických dřevin, jako například iroko, jatoba, bubinga, mutenye či badi, většina z nás uslyší poprvé v životě. Samozřejmě si ale můžeme pořídit i dřevo vlastní naším zeměpisným šířkám.

Tvrdost dřevěné podlahy

Jednotlivá dřeva se liší tvrdostí a samozřejmě vzhledem. Tvrdost sami nepoznáme, je potřeba se zeptat. Setkáme se nejčastěji s označením středně tvrdé dřevo s hodnotou tvrdosti 1,6 podle Brinella (do obytných místností, kde se chodí v domácí obuvi – ložnice, obývací pokoj), tvrdé do 3,0 (pro dětské pokoje, předsíně, haly, obývací pokoje s vyšší intenzitou provozu) a velmi tvrdé dřevo s hodnotou nad 3,0 (kromě veškerých obytných místností použitelné i do komerčních prostor). Označení tvrdosti dřeva bývá znázorněno příslušným počtem panáčků – čím více panáčků, tím tvrdší dřevo.

Podklad pro parketové podlahy musí být naprosto rovný, aby podlaha nevrzala, a také dobře vysušený. Nerovný podklad snižuje životnost podlahy, a to už od nerovnosti 2 až 3 mm na 1 m. Nedostatečně vysušený podkladní beton způsobí nasáknutí a bobtnání dřevěných parket a rozšiřování spár.

Dřevěná podlaha pro podlahové vytápění

Pokud chceme pod dřevěnou podlahu použít podlahové vytápění, hledejme piktogram informující o vyhodnosti daného výrobku, nebo se rovnou zeptejme prodejce. Určitě se vyplatí použít termostat s podlahovým snímačem. Teplota parket nesmí přesáhnout 27 C. Pro lepší prostup tepla podlahou je vhodné celoplošné lepení, které zároveň snižuje i kročejový hluk v místnosti.

Místo dřeva laminát?

Laminátové podlahy svým vzhledem a systémem připomínají podlahy dřevěné. Také se skládají z několika vrstev, ale celková tloušťka je zpravidla jen 6 až 10 mm. Na povrchu je fototapeta chráněná vrstvou pryskyřice imitující dřevo, keramickou či kamennou dlažbu nebo i linoleum. Ve snaze co nejvíce napodobit vzhled dřeva přicházejí výrobci na trh s novinkami, jako jsou spáry ve tvaru V, imitující palubkovou podlahu nebo například různé šířky desek kombinované v jedné podlaze. Na druhou stranu jsou možné i fantazie jako stříbřité, bílé, modré dřevo … Díky malé tloušťce je laminát vhodný pro podlahové vytápění. Vůči otěru je laminát odolnější než dřevo. Když se však poškodí, je podlaha neopravitelná. Proto se doporučuje Laminátové podlahy spojovat na zámek, což umožňuje poměrně snadnou výměnu postižených desek. Laminát je studenější a při našlapování hlučnější než dřevo, protože je tvrdší.

Pokládka laminátové podlahy

Životnost laminátové podlahy se udává 20 až 25 let, ale v podstatě jde o odhad. Tak dlouho se ještě nevyrábí. Údržba je podobná jako u dřevěné podlahy – stírá se vlhkým mopem a občas se ošetří speciálním přípravkem na laminátové podlahy. Ať už jsou výhody a nevýhody jakékoliv, při volbě mezi dřevem a laminátem rozhodne nejčastěji cena, která je u laminátu nižší, ačkoliv nejdražší laminát vychází cenově téměř nastejno, jako levnější kategorie dřevěných podlah.

Jakou zátěžovou třídu vybrat?

Laminátové podlahy se dělí do tříd podle možné zátěže: třídy 31,32,33 jsou určeny pro komerční využití a třídy 21, 22, 23 pro bytové účely. Třídy se také označují příslušným počtem panáčků. U dřevěných podlah vychází dělení z druhu použité dřeviny, zatímco u laminátu je dáno technologií výroby.

Pružné linoleum, kaučuk, PVC

Z této trojice patří linoleum a kaučuk mezi přírodní podlahoviny a PVC mezi umělé. Jinak jsou si se svým vzhledem a užitnými velmi podobné. Jsou snadno udržovatelné, teplé, měkké, dobře tlumí hluk, jsou odolné vůči otěru. Vyrábí se v mnoha odstínech, vzorech, nejčastěji jako imitace dřeva či dlažby, přičemž z nich lze vytvářet různé mozaiky a obrazce. Tyto podlahoviny se nedoporučují do vlhkých prostor. Linoleum je tvořeno přírodními materiály, lněným olejem, živicemi, vápencovým práškem, korkovou a dřevní moučkou, barevnými pigmenry a podkladem z juty. Jedná se o ekologický materiál, takže je velmi vhodné do dětských pokojů, heren, mateřských škol. Díky antibakteriální úpravě je vhodné i pro alergiky. Kromě toho mívá i antistatickou a protiskluzovou úpravu. Vyrábí se v tloušťce 2 až 2,5 mm, může být použito na podlahové topení a odolává i kolečkům kancelářských židlí.

Kaučukové schody

Životnost linolea je dvakrát delší než u PVC. Nevýhodou linolea je náročné řezání vodním paprskem a pracné pokládání. Ovšem pozor – povrch linolea je porézní a bez pravidelného ošetřování pastou či voskem se do povrchu zašlapávají nečistoty, čímž podlahovina šedne. Působením světla zase může mírně žloutnout a tmavnout. Proto dochází k rozdílným odstínům zakrytých a odkrytých ploch. Tyto rozdílné odstíny se po odkrytí původně skrytých ploch časem opět sjednotí.

PVC se vyrábí tavením granulátu polyvinylchloridu a jeho válcováním při vysoké teplotě, uvnitř je vrstva se skleněným vláknem a dole vrstva vinylu. Celková tloušťka PVC bývá 1,3 až 4 mm. Na výběr je varianta jednovrstvá a varianta s více jednotlivě nanášenými vrstvami PVC, která má delší životnost a neomezené možnosti barevného provedení. Pro dosažení dobrých tepelně a zvukově izolačních vlastností je potřeba PVC kombinovat s podkladovou pěnou nebo filcem. S PVC se snadno manipuluje, jeho pokládka je jednodušší, nevyžaduje žádnou speciální údržbu, pouze se čistí běžnými saponáty. PVC je stálobarevné, rovněž lze použít na podlahové vytápění.

Další přírodní a ekologická podlahová krytina se vyrábí z gumy – kaučuku. Ten se získává nařezáváním kůry kaučukovníku, z níž vytéká tekutina sloužící jako surovina k výrobě kaučuku. Z elastických podlahovin má kaučuková nejcelistvější povrch a nejdelší životnost. Je odolná, pevná, rozměrově stálá a trvanlivá. Používá se i v silně namáhaných průmyslových provozech, v porovnání s linoleem a PVC je dražší. Tloušťka gumové podlahoviny je 2,5 až 3,5 mm. Lze ho pokládat na podlahové topení. Dekor bývá jednobarevný či kropenatý, s malými i většími skvrnkami. Může vypadat jako kámen, mramor.

K pružným podlahovinám lze přiřadit také korek. Názvem korek se označuje kůra korkového dubu. Vzhledem k tomu, že není odolný UV záření, musí být opatřen speciálním ochranným lakem. Lze jej i olejovat. Povrch je pak zranitelnější, zároveň je umožněna lepší oprava lokálního poškození. Prodává se jako čtverce, pruhy nebo v rolích o různých šířkách. Tloušťka je minimálně 4 mm. Vedle přirozené teplé hnědé barvy korku jsou nabízeny i další barevné varianty.

Elastické krytiny se zpravidla lepí k podkladu, který musí být perfektně rovný, jinak se nerovnosti prorýsují i do podlahoviny, která je pak hrbolatá. V nabídce jsou však i krytiny opatřené dřevěnou nosnou vrstvou ozdobné jako parkety. Také se mohou spojovat na zámek. Spoje mezi jednotlivými díly elastických podlah jsou téměř neviditelné.

Výběr podlahy nekončí samotnou krytinou, velký vliv na výsledný dojem mají také obvodové a přechodové lišty. Ty představují určité lapače prachu a nečistot, je tedy nutné, aby jejich provedení bylo bezchybné a samotné lišty, byly co nejjednodušších tvarů. Kromě zarámování podlahy mohou lišty plnit i funkci zakrytí elektrického vedení.

Podobné příspěvky